Obec Vršovka

Pozadí Logo obce Vršovka
Hasiči

Historie Sboru

Počátky dobrovolného hasičstva v Čechách

V roce 1853 byl vydán spolkový zákon, který v Čechách zapůsobil jako velká voda. V průběhu následujících let se protrhly hráze společnosti a všude vznikaly spolky zaplavující České země jako povodeň. Zdaleka ne všechny vydržely do dnešních dnů. Mnohé zanikly pro nezájem, jiné nepřežily totalitu, přesto jsou mnohé stále aktivní a činné. Mezi ně patří i sbory dobrovolných hasičů.

První hasičský profesionální sbor byl ustanoven v Praze v roce 1853. Jednalo se o partu asi 30 metařů, kteří při požáru měli na znamení nechat zametání a jít hasit. Zajímavostí je, že už tehdy byl signál vyvolán čistou kvartou (ono známé hó-ří) hranou na trubku.

V roce následujícím byl založen i první dobrovolný hasičský sbor na území Českého království. Bylo to však v Zákupech, a tak nelze tento sbor považovat za vysloveně český. Další sbor byl založen v roce 1861 v Liberci a byl samozřejmě taktéž německý. První opravdu český sbor dobrovolných hasičů byl založen až v roce 1864 ve Velvarech.

Založení a obnovení sboru

Sbor dobrovolných hasičů ve Vršovce byl založen 13.3.1887. Stanovy byly schváleny 15.4.1887 a předsedou byl zvolen p. Frinta z čp. 1. O činnosti sboru do roku 1902 nemáme žádné doklady. Lze však usuzovat, že činnost nebyla nijak aktivní, neboť 30.11.1902 byla svolána valná schůze dobrovolného sboru, kde bylo starostou obce Václavem Sychrovským konstatováno, že "jest zapotřeby zdejší hasičský sbor obnoviti, anť starý sbor upadl v zapomenutí". Na této schůzi přihlásilo se 19 nových členů. Velitelem byl zvolen Jan Lacina, náměstkem jeho Josef Sychrovský, jednatelem Alois Čečetka a dozorci účtů Karel Toman a Josef Pitaš.

Od Obnovení sboru do začátku 1. sv. války

Již v lednu následujícího roku bylo konstatováno, že sbor se zúčastnil jednoho požáru ve Spech. 18. června roku 1903 sbor zasahoval při požáru u Kňourků č.p. 17, kde však nebylo možné stavby uhájiti, takže sbor pouze hájil ohrožené stavení čp. 18 patřící p. Kubinovi, který pak sboru věnoval 20 K. V témže roce byla obcí zakoupena stříkačka s veškerým příslušenstvím. V roce 1904 byl konán 29.1. první spolkový ples. V roce 1906 zasahoval sbor u dvou požárů ve Vršovce u Dohnalů a v Černčicích u Lukášků. V roce 1908 bylo uvažováno o koupi nové stříkačky, neboť stará již nepostačovala a potřebovala opravy. V této věci bylo dokonce dvakrát žádáno o podporu císaře, avšak žádná odpověď nedošla. V roce 1909 byla zakoupena obcí nová čtyřkolová stříkačka. Bohužel můžeme jen litovovat, že stříkačka se do dneška nezachovala. Pouze pamětníci udávají, že byla zlikvidována někdy v 60-tých letech 20. st. Koupí této stříkačky se obec zadlužila ve výši 1250,- K. s tím, že stará byla odprodána za 350,- K. Nová tehdy stála včetně 150 m hadic 1600,- K.

Ze zápisů o činnosti vyplývá, že v době před 1. sv. válkou bylo běžné, že za zásah při požáru byl zasahující sbor odměněn jak od pohořelého (měl-li z čeho), tak od pojišťovny. Takže např. v roce 1912 zasahoval sbor u p. Žabky, kde se podařilo zachránit obytné stavení a stodolu. za tento zásah obdržel sbor od p. Žabky odměnu 10,- K a od banky Slávie 30,- K, tato povinnost pojištoven byla uzákoněna již v roce 1892.

Léta meziválečná

Po 1. sv. válce se sbor sešel až v roce 1922, kdy bylo konstatováno, že v předchozích letech válečných a politicky bouřlivých sbor činnost nevykonával a je nyní třeba se opět rozmáchnout k pokračování v činnosti sborové. Již v roce 1924 jsou zaznamenány první známky rozkolů ve sboru, neboť je vytýkán vlažný přístup k povinnému cvičení se sekyrkami. V roce 1925 již bylo přistoupeno k výtkám jednotlivým členům, že ani valné hromady se nezúčastňují. V roce 1927 stěžuje si jednatel na nezájem členstva o činnost sborovou takto:" Schůze navštěvují stále jedni a ti samí členové, ostatní většina jest negativní a tudíž také sboru bezúčelná namnoze i škodlivá, poněvadž právě v těchto řadách jsou čistě živly podvratné." 27.12.1927 končí jednatel svoji činnost s přáním aby jeho následovníkům " dostalo se více odměny než dostávalo se mě."

V roce 1928 je naříkání nad poměry ve sboru ještě větší. Nikdo se nechce starat o stříkačku, nikdo nechce prát hadice (to ani za odměnu), hasičský ples byl tak málo navštíven, že příjmy rovnaly se vydání. Schůze sborové nenavštěvuje dostatečný počet členů, takže nejsou usnášení schopné a nelze se tedy na ničem shodnout. V roce 1929 pořídil sbor nové oděvy. V dalších letech jsou problémy sboru stále stejné. V roce 1932 končí svou činnost jednatel J. Pitaš s tím, že opakovati musí slova svého předhůdce. V roce 1933 pomalu končí hospodářská krize a činnost hasičská získává více prostředků. Divadelní představení vynáší 147,15 Kč, ples 159,80 Kč, Mikulášská zábava 113,15 Kč. Jednatel Josef Hercík se ve svých zápisech již výslovně nezmiňuje o problémech sborových, avšak v roce 1936 opouští svoji funkci a stěžuje si, že za práci, kterou pro sbor dělal nedostalo se mu ani odměny ani vděku.

V červenci 1936 konalo se ve Vršovce okrskové cvičení, kterého se zúčastnilo 166 hasičů ze 12 sborů. Zisk pro sbor činil 1504,65 Kč. V tomto roce bylo též usneseno, že nově se hlásící členové mají 6 ti měsíční lhůtu čekací, po které bude rozhodnuto zda do sboru budou přijati. toto opatření bylo vyhodnoceno v lednu 1937 tak, že čekatelé na členství nenavštěvují ani schůze a činnost sboru je jim lhostejná. proto bylo přistoupeno k prodloužení čekací doby o dalšího půl roku. Ani další půlročí lhůta však nepomohla a čekatelé nakonec do sboru přijati nebyli. V témže roce vyvrcholily spory bývalého jednatele Hercíka se sborem a Hercík byl ze sboru vyloučen s tím, že je přispívajícím členem v Černčicích, což mu bude zachováno, aby nepřišel o nárok na pohřebné. Roky 1937 a 1938 lze pak již hodnotit lépe, protože spory mezi členy ustávají a sbor opět usilovně pracuje.

2.sv válka

Je možné, že doba přímého ohrožení republiky dává zapomenout na malicherné sváry. Doba však postupovala bez ohledu na výzvy pronášené na hasičských schůzích. Valná hromada konaná 23.12.1939 konstatuje, že pro těžkou dobu nemůže sbor rozvinouti svoji činnost tak, jako jiná léta a dělá jen to, co musí být. A ani to někteří členové neplní. A bylo hůř. Již v lednu 1940 bylo třeba přijmout nové přikázané stanovy. Za jejich zaslání třeba zaplatit 3,- K. Činnost divadelní byla podmíněna přihláškou do Hasičského divadelního ústředí a poplatkem 20,- K. Tento poplatek sbor odmítá uhradit, a nesmí proto dále hrát divadlo, což byl jeden z jeho příjmů. Jednatel si jen povzdechne, že takovými novodobými vymoženostmi bude na menších vesnicích činnost divadelní donucena úplně ukončit činnost. A to nevěděl, co ho čeká příštích 50 let.

V roce 1940 válka postupuje a sbor si zvyká na nová pravidla hry. Přibývá hlášení a statistik a je vyžadováno přesné a včasné vyplnění a odevzdání. 17. července je na schůzi usneseno žádat o podporu na přestavbu nevyhovující zbrojnice ve výši 20 tis. K a pořízení motorové stříkačky ve výši 30 tis. K. 10. října bylo opět jednáno o stříkačce neboť sbor obdržel podporu od ústředí ve výši 5000,- K a sbor rozhodl se vyžádat nabídky od firem Stratílek V. Mýto, Smekal Slatiňany, Mára Poděbrady, Sigmund Olomouc.

Již 17.10. byly projednány jednotlivé nabídky kromě Sigmunda, který zatím neposlal. Jednání se zúčastnil i zástupce firmy Smekal, který "kul železo dokud bylo žhavé" a výsledek se dostavil, neboť bylo rozhodnuto koupit stříkačku od jeho firmy v ceně 37 000,-K vč. 120 metrů hadic k dodání za 2 měsíce. Lhůta se sice protáhla, ale sbor dal dohromady 1. splátku ve výši 13 000,- K a v květnu 1942 nastal onen jarní krásný den, kdy počasí "dodávalo radost všem členům, že za ně bude pracovati stroj s větším výkonem než ruce naše". Škoda jen, že zapisovatel opomněl uvést přesné datum, kdy sbor vršovský převzal a přezkoušel motorovou stříkačku od firmy Smekal Slatiňany. Jakou radost z toho měli členové dosvědčuje i závěrečná věta pamětního zápisu "Byla to krásná chvíle radosti, že se ani členům nechtělo uzavříti stroj do zbrojnice". My musíme ještě dodat, že tato motorová stříkačka je stále plně funkční a k výročí 115 let od založení sboru prošla rekonstrukcí, takže je opět chloubou našeho sboru a nechybí na žádné hasičské oslavě, které se náš sbor zúčastňuje. Je asi dáno dobou její výroby, že není červená, jak by se dalo očekávat, ale šedozelená, spíše vojenská.

V září si jednatel ještě postěžoval na nájemce honiteb, kteří se neuvolili zaplatit na dva roky předem nájem, aby mohla být stříkačka pořízena a sděluje do zápisu, že "Jejich mysl a srdce více táhne k penězům, než-li k tak dobré myšlence a k péči sboru o ochranu jejich vlastního majetku. Jejich jména bude míti každý bratr vryta do mysli a důvěru u nás již nikdy nezískají." Zde jen dodat musíme, že i jména jsou v zápise uvedena, avšak zde je neuvádíme, aby snad nové spory pro staré křivdy nevznikly.

V dalším roce se nestalo nic výjimečného, jen pod každým zápisem přibylo razítko samaritánského dozorce. A na výroční schůzi bylo konstatováno, že již 4 roky hovoří se o zavedení el. proudu do zbrojnice a stále zůstává jen u slov. Sbor také požádal o osvobození členů od služební povinnosti v ostatním území Říše.

Léta poválečná

Krátce po osvobození 6. července 1945 konala se valná hromada,kde byla uctěna památka padlých a členové byli seznámeni s životním příběhem okresního velitele Petiry (?), který zahynul v koncentračním táboře. Na podzim téhož roku je na schůzi poprvé zmíněna potřeba nové hasičské zbrojnice. V lednu 1946 byli provedeny nové volby, neboť po dobu války nesměli se volby orgánu konat.

V lednu následujícího roku byl konán první poválečný hasičský ples a 19 . 6. 1947 konala se slavnost k 60. výročí založení sboru. Vzhledem k tomu, že z činnosti sboru mezi roky 1887 - 1902 nebylo již tehdy žádných dokladů pokusil se tehdejší jednatel V. Sychrovský rekonstruovat činnost ze vzpomínek pamětníků. Uvádí např., že první stříkačka byla vypůjčena z Křovic od pojišťovacího spolku ve Spech. Tato stříkačka připojovala se k obyčejnému vozu hospodářskému a při práci sundavala se z dvoukolového podvozku na zem. Výkon však vykazovala skvělý. asi v roce 1905 byl dokoupen předek, takže podvozek byl již kompletní čtyřkolový. V roce 1908 byla zakou pena nová, jak jsme již v předchozích kapitolách uvedli. Vzpomněl též na požár z roku 1888, kdy 19. 6. hořely domy na novoměstském náměstí, kde je dnes hotel Brouček. Voda se tahala od řeky pomocí třech stříkaček z nichž druhá byla z Vršovky a, ač slabší, plně stačila dvěma silnějším. celkem se sbor zúčastnil za 60 let své činnosti 15 -ti požárů.

V témže roce vstoupili do sboru další mladí členové, kteří zvýšili počet členů z 23 na 30. Při této příležitosti je potěšující, že dva tehdy vstoupivší členové jsou v našem sboru dodnes. Sbor si v tomto roce připsal i úspěšný zásah při požáru nových chlévů a stodoly u V. Frinty, za což obdržel odměnu od poijišťovny ve výši 1000,- Kčs a současně vyzkoušel motorovou stříkačku v akci, kdy se velmi osvědčila.

Budování socialismu

V roce 1948 žádá sbor o vozidlo. V následujícíh letech je činnost sboru rutinní, nestalo se nic zvláštního a v zápisech ze schůzí není ani zmínky o změně společenské, která v roce 1948 nastala. Jedině snad upozornění na konání výstavy revolučních bojů, na kterou je poskytována sleva na dráze ve výši 33%. V květnu 1950 si jednatel stěžuje, na pomalé až několikaleté vyřizování objednávek výzbroje a vzpomněl 10. výročí žádosti o zavedení el. proudu do hasičské zbrojnice. "Už pro nás není ani ten kousek drátu".

V roce 1950 zúčastnil se sbor okrskového cvičení ve Spech, kde byl hodnocen jako nejlepší. V únoru 1951 začíná přituhovat. Socialismus přišel do Vršovky. Je svolána schůze s jediným bodem programu: Reorganizace dobrovolného hasičstva - zvolení a ustanovení požárního sboru. V březnu je navržena kandidátka nových funkcionářů a předložena ke schválení Národní frontě. Poprvé od založení sboru schvaluje kdosi kandidátku funkcionářů. 18. března 1951 byla svolána ustavující valná hromada místní jednoty Čs. svazu hasičstva ve Vršovce. Mimo jiné zde bylo konstatováno, že sbor splnil pracovní povinnost a odpracoval 700 hodin na úpravách cest. Debata o více než desetiletém čekání na zavedení el. proudu do hasičárny byla ukončena zástupcem okresní hasičské jednoty, který vyzval, aby politika nebyla uplatňována ve sboru. Po té bylo přistoupeno k volbám funkcionářů a na závěr dokonce sborově zapěna Píseň práce (!).

Za rok v roce 1952 je konstatováno, že činnost sboru je velice slabá. V dubnu oznamuje předseda MNV, že v obci je požární sbor MNV a ostatní členové jednoty a vysvětluje, že to neznamená rozdělení hasičstva na dvě části. Přesto to asi většina takto nechápe, zvlášť po té, co předseda MNV sdělil, že je zapotřebí ještě požárnímu sboru MNV pomoci, poraditi při všem a znáti také jak se má zacházeti s motorovou stříkačkou. Jinak zazněla potěšující zpráva, že do hasičárny bude konečně zaveden elektrický proud. Po volbě funkcionářů byla opět zapěna Píseň práce. V srpnu se činnost hasičů omezila pouze na to, aby bylo vybráno o 1 q obilí nad povinné dodávky od zemědělců a proveden nábor pracovníků pro řepnou kampaň. V roce 1953 přibylo kromě zpěvu státní hymny a Písně práce i Mírové poselství od okresní jednoty hasičské. jinak se činnost nijak nerozvíjela.

V dalších letech jsou zápisy ze schůzí nezajímavé, stále se volí noví funkcionáři, počítají se brigádnické hodiny a vždy se zpívá Píseň práce. Snad jen účast na I. kole soutěže o nejlepší požární sbor v Přibyslavi byla zajímavá, neboť družstvo Vršovky skončilo 3. a postoupilo do II. kola. Vzhledem k systému bodování byla vyjadřována nespokojenost, neboť se družstvo domnívalo, že bylo lepší. V této souvislosti se jednatel zmiňuje i o tom, že hasičárna je ve hrozném stavu, že by bylo nejlepší ji zbourat. A jen tak mezi řečí zazní i zmínka o hasičském autě, pro které není místo. Tak vida hasiči mají auto. Jinak závazky, brigádnické hodiny, ale od roku 1955 už asi bez zpěvu. V roce 1956 usnesli se hasiči, že ke zvaní na schůze budou používati výhradně místní rozhlas. Tento rozhlas využili i k několika relacím o protipožární prevenci. Na výroční schůzi přislíbil předseda MNV výstavbu nové zbrojnice.

Na nedatovaném zápise z členské schůze konané mezi červencem a listopadem 1957 je jediným bodem programu výměna hasičského auta. Díky tomu se dozvídáme něco bližšího o tomto vozidle. Jednalo se o osobní automobil se čtyřmi místy k sezení. Je konstatováno, že po připojení stříkačky a naložení materiálu je již přetíženo a to je ještě nutno vézti sebou 4-5 hasičů. Tak popsal vozidlo jakýsi p. Neutvich, který nabídl hasičům výměnu tohoto vozidla za nákladní od p. Kupky z Pulic, který je ochoten připravit hák na zapojení stříkačky, dát novou baterii, nové obutí, a plachtu. Rozvinula se debata, při které bylo argumentováno pro i proti výměně. Jako šok po této debatě zapůsobila zpráva, že MNV ve Vršovce bez vědomí hasičů poslal na okres přípis, aby bylo toto auto hasičům odebráno a přiděleno MNV pro jeho potřeby. Jeden ze členů hasičské jednoty po tomto oznámení opustil schůzi a dle náznaků jednatele se o kroku MNV nevyjádřil příliš lichotivě. Věc byla rozhodnuta a hasiči auto vyměnili.

V roce 1958 na výroční schůzi bylo opět jednáno o výstavbě nové zbrojnice a požadováno po každém členu 50 hodin na této stavbě. Stavba však byla zahájena až dne 9.11.1960. V prosinci následujícího roku byla stavba již pod střechou. Novinkou roku 1961 bylo převzetí stříkačky do socialistické péče strojníkem. ( Chudák stříkačka, 19 let o nikdo socialisticky nepečoval ještě, že se toho štěstí dožila). První polovina 60-tých let proběhla celkem klidně neboť pro samé závazky a brigádnické hodiny nezbývalo příliš času, takže jsou hasiči napomínáni, že málo schůzují. V roce 1967 zemřel předseda jednoty V. Dohnal a činnost se jakoby zastavila.

Další zápis ze schůze je až z roku 1971. Nijak nehodnotí uplynulé období, jen konstatuje, že jednota je bez finanční prostředků a bez auta. V případě potřeby použije se prý traktor, avšak jednatel uvádí, že jsou rádi, že taková potřeba dosud nenastala.

Celá 70-tá léta jsou šedivá. Schůze se pořádají jednou ročně a řešeny jsou pouze závazky na odpracování brigádnických hodin a úmrtí jednotlivých členů. Zůstatky v pokladně sboru jsou tristní. V roce 1978 bylo v pokladně 7,05 Kčs, v roce 1980 27,05 Kčs. Až v roce 1982 svítá naděje na zlepšení stavu do sboru vstupuje 10 nových členů a jednatel doufá, že takto omlazený kádr se příští rok zůčasní soutěže. Na jaře příštího roku se blaha socialistické péče dočkala i požární zbrojnice a na fond solidarity bylo poukázáno 25,- Kč. V 80-tých letech byla činnost požárníků zaměřena hlavně na preventivní prohlídky objektů a brigádnické hodiny. K jejich odpracování se požárníci zavazovali každý rok v podstatě ve stejné výši. (Za ta léta by prostranství před hasičskou zbrojnicí muselo být zlaté) Hezké na tom bylo, že každý rok byly závazky evidovány k různým výročím komunistického svátkového kaledáře. Takže jeden rok to bylo k 35. výročí Února. Jindy zase na počest XVII sjezdu KSČ nebo k 40. výročí osvobození, či témuž výročí SNP.


V roce 1987 kniha zápisů končí jak deník Jana Tleskače debatou nad oslavami 100 let trvání hasičského sboru ve Vršovce.

Výročka 2016

SDH Vršovka Vás srdečně zve na výroční valnou hromadu, která se bude konat 2. prosince 2016 od 18:00 v kulturní místnosti. Občerstvení je zajištěno. Těšíme se na hojnou účast.

Pozvánka

Dnes je 17.12.2017

svátek slaví Daniel


Kontakt

Obec Vršovka 56
Nové Město nad Metují, 549 01
Tel: 491 611 710

Anketa


Aktuality

Návrh rozpočtu pro rok 2018 Obec Vršovka
více
Návrh rozpočtu DSO Region Novoměstsko na rok 2018
více
Volba prezidenta České republiky 2018
První zasedání OVK
více
Volba prezidenta České republiky 2018
Informace o počtu a sídle
více
Volba prezidenta České republiky 2018
Stanovení minimálního počtu ČOVK
více
Návrh rozpočtu DSO Metuje na rok 2018
více
Zasedání zastupitelstava konané dne 18.12.2017
více
Zasedání zastupitelstava konané dne 11.9.2017
více
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA
Návrh Změny č. 2 územního plánu Vršovka
více
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA
Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje
více
MIKULÁŠ VE VRŠOVCE
více